Kliknutím do obrázku se otevře v další kartě ZP Cestují - facebooková skupina
Kliknutím do obrázku se otevře v další kartě ZP Cestují - facebooková skupina

Zrakově postižení - cestují!

Pravidla pro řidiče autobusu podle EU vydané MD ČR

Ministerstvo dopravy na svých webových stránkách zveřejnilo Informační materiál pro řidiče autobusů týkající se přepravy osob se zdravotním postižením. Po odliknutí odkazu se stahne dokument Microsoft Word, jehož text jsem se pokusil i po konzultaci s kamarádem, který pracuje v oblasti odstrańování bariér a kterému vděčím za upozornění na něj, připomínkovat. Tyto připomínky předkládám v tomto článku:
Informační materiál pro řidiče autobusů
 
 
 
Osoby se zrakovým postižením (osoby se ZP)
Komunikace a poskytování informací
  • Zrakové postižení omezuje orientaci v prostoru a přístup k informacím.
  • Hlavní zásadou komunikace je slovní popis situace, předmětů, prostoru a ostatních důležitých věcí, gesta jsou v případě nevidomých zbytečná. Gesty se myslí ukázání rukou, pokývání (jako odpověď na dotaz, zda spoj jede tam a tam …)
  • Nepoužívejte slova TADY a TAM – vyjadřujte se přesně (např. „Po vaší pravé straně se nacházejí dveře do autobusu.".
  • Předem se zeptejte, jestli potřebuje osoba se ZP pomoc a pokud ano, jakou.
  • Je důležité komunikovat přímo s osobou se ZP a ne prostřednictvím doprovázející osoby.
•         Při komunikaci je třeba nasměrovat tvář k osobě se ZP, ale především přímo oslovit, přípandě doprovodit dotykem.
  • Poskytněte osobě se ZP dostatek informací o tom, co se děje a kde se nachází.
  • Pokud osobě se ZP něco uložíte, informujte ji přesně o místě, kde to najde, např. „Příruční zavazadlo vám dávám přímo nad vaše sedadlo". Spíše ukažte, že je možné nad sebe odložit toto zavazadlo, zrakově postižený si ho tam odloží sám.
  • V případě změny trasy, anebo neočekávané události je nutné osobě se ZP srozumitelně oznámit nejen důvod, ale i možnosti náhradních řešení (např. zůstat čekat v autobusu, přestoupit na jiný autobus, anebo zabezpečit doprovod). V případě nutnosti svůj odchod a příchod je třeba vždy ohlásit, osoba se ZP nemusí všimnout, že odcházíte. (situace, kdy řidič se se zrakově postiženým ve voze sám a odchází se ven informovat o vzniklé situaci)
  •  
Placení a vydávání cestovních dokladů
  • Nevidomá osoba uplatňuje slevu na jízdném průkazkou ZTP(-P), čímž se také prokazuje.
  • Není povinností držitele půrkazu ZTP-P, aby měl průvodce.
  • Odbavení takového cestujícího trvá delší dobu a vyžaduje trpělivost a toleranci od spolucestujících.
  • Pokud má nevidomý s sebou průvodce, je dobré, aby jízdenku zakoupil průvodce.
  • Často bývá, že se přepravuje i skupina nevidomých, držitelů průkazů ZTP(-P). Je vzájemně výhodné, když jízdenky zakupuje pouze jedna osoba. Spolucestující by měli umožnit nastoupit celé skupině najednou, v nepřerušené řadě, aby nenastávaly zmatky a řidič měl přehled o tom, kdo zaplatil, kdo je průvodce, kdo patří ke skupině.
  • Řidič nemusí dát přednost v nastoupení zrakově postiženým.
  • Může se stát, že se osoba se ZP zeptá na hodnotu mince, bankovky, kterou drží v ruce.
  • Jízdenku, anebo drobné je nutné dát osobě se ZP přímo do ruky spolu se slovním upozorněním „Jízdenku vám podávám do ruky."
Nastupování/vystupování
  • Pokud stojí u označníku zastávky osoba s bílou holí, anebo vodícím psem, je potřeba zastavit vozidlo u označníku tak, aby byly první dveře přímo před stojící osobou. Toto platí, i když stojíte v zastávce jako druhé vozidlo, popř. další vozidlo – je nutné zastavit vozidlo znovu u označníku a oznámit číslo/směr vozidla osobě se ZP. Nejhorší variantou je zastavit vozidlo tak, že cestující vystupuje přímo do tyče označníku.
  • Důležité je také zastavit tak, aby mezi chodníkem a autobusem nebyla mezera, aby nemuseli všichni cestující, zvláště zrakově postižení, překonávat tuto mezeru tak, že musí nejdříve sestoupit z chodníku a nebo skokem na schody.
  • Je nutné otevřít dveře do vozidla i v případě, že se otevírají samostatně obslužným tlačítkem.
•         Po otevření dveří je nutné oznámit osobě se ZP číslo a směr spoje, ale například v MHD je toto řešeno už povelovým automatickým systémem hlasového ohlašování.
•         Řidič by měl dbát na to, aby řádně hlásil (spouštěl hlášení), která stanice bude následovat a v které stanici právě zastavil.
  • V případě doprovázení je důležité netlačit osobu se ZP před sebou, – to je spíše komické doporučení. Po ústní komunikaci jí buď položte ruku na držadlo, anebo jí nabídněte loket, kterého se jemně chytí a bude vás následovat.
  • Přesné dodržení těchto pravidel ve vozidlu je někdy problematické a je třeba operativně se a taktně přizpůsobit než se křečovitě držet těchto jinak správných pravidel doprovázení.
•     Je třeba umožnit vystupovaní dveřmi, které si osoba se ZP sama zvolí.
Usazení na místo
  • Pokud je nutné osobu se ZP zavést na konkrétní místo, je vhodné netlačit jí před sebou, ale nabídnout jí loket, kterého se jemně chytí a bude vás následovat (ovšem vše s ohledem na předchozí bod). Řidič by se měl spíše ubezpečit, zda si nevidomý už sedl a nebo, že se pevně drží. Pro handicapovné jsou v autobusech vyhrazena některá místa, často jsou na ně prodány místenky držitelům ZTP-P, není však podmínkou, aby museli nevfidomí sedět právě na nich, i když jsou volena právě tak, aby byla nejpřístupnější. Při ukázání konkrétního místa stačí položit její ruku na opěrátko sedadla s větou „Toto je vaše místo", anebo říci např. „Vaše místo je vpravo u okna". V případě, že má osoba se ZP zakoupenou místenku v blízkosti řidiče je možné ji navigovat slovně, např. „Vaše místo je ve 2. řadě vpravo u okna."
  • Pokud nevidomý cestuje s vodícím psem, měl by mít i vodící pes ochranný košík na tlamě. Tento cestující by měl využít takové místo, které umožní ulehnutí psa a tak, aby vodící pes neomezoval další spolucestující.
 
Textové pole: Osoby se sluchovým postižením (osoby se SP)
 
Komunikace a poskytování informací
•         Je důležité udržovat oční kontakt.
  • Je potřebné stát směrem ke zdroji světla, aby vás osoba se SP dobře viděla. Neotáčejte se, nezakrývejte si tvář, ani nežvýkejte žvýkačku, aby mohla osoba se SP dobře odezírat ze rtů.
•         Mluvte plynule a pomalu.
•         Zřetelně artikulujte, ale nepřehánějte to.
•         Nekřičte, ale používejte normální tón hlasu.
  • Pokud chcete něco říci osobě se SP, můžete se jemně dotknout jejího ramene, aby se k vám otočila.
  • Pokud vám ani po několika opakováních osoba se SP nerozumí, napište ji na papír cenu, název zastávky, instrukci apod.
  • Pokud oznámíte cestujícím informace o neočekávané události (např. porucha vozidla, změna směru dopravy apod.), osobě se SP je třeba to oznámit osobně.
  • Pokud máte v dopravním prostředku opticko-informační panel (ukazatel průběhu cesty), je potřeba ho použít. Ulehčuje to orientaci osobě se SP během přepravy.
 
Asistenční psi
Asistenční pes je všeobecný výraz pro psa, který je speciálně vycvičený na určitý druh pomoci osobě s tělesným nebo smyslovým postižením. Pes se speciálním výcvikem je pro něj kompenzační pomůckou. Má-li pes se speciálním výcvikem plnit svou úlohu, je žádoucí, aby byl osvobozen od nošení náhubku, protože s náhubkem by mu byla znemožněna práce, která jej kvalifikuje jako kompenzační pomůcku.
Rozlišují se tyto typy psů se speciálním výcvikem:
Vodící pes
•         Vycvičený na pomoc osobě se zrakovým postižením.
  • Je třeba umožnit nastoupení osoby s vodícím psem uvolněním cesty (prostoru u řidiče).
  • Nikdy nemanipulujte se psem. Pokud je nutná pomoc, zeptejte se majitele na formu a způsob pomoci. Pokud je komunikace s majitelem znemožněna (např. vážný zdravotní stav), je třeba se ke psovi klidně přiblížit a případnou manipulaci zabezpečit pomocí vodítka upevněného na obojku.
Asistenční pes
•         Je vycvičený na pomoc osobě s tělesným postižením.
  • Na formu případné pomoci při nastupování a vystupování osobě s asistenčním psem je potřebné se zeptat přímo jí.
•     Ve vozidle by měl sedět asistenční pes v blízkosti osoby s tělesným postižením.
Signální pes
•     Vycvičený na pomoc osobě se sluchovým postižením nebo se záchvatovými onemocněními.
•         Ve vozidle by měl signální pes sedět v blízkosti osoby se SP.
Textové pole: Osoby s mentálním postižením (osoby s MP)
 
Komunikace a poskytování informací
•         Používejte jednoduchá slova a věty.
•         Nedávejte příliš mnoho informací najednou.
•         Je třeba se ptát postupně.
  • Použijte pozitivní slovník – vyvarujte se slov s předponou ne-, pokud se jim nemůžete vyhnout, je vhodnější říci „skákat ne“ místo „neskákejte“.
•         Mluvte pomalu a srozumitelně.
•         V případě potřeby je nutné zopakovat slovo anebo celou větu.
  • Pochopení je třeba ověřit položením otevřené otázky, např. otázkou: „Zkuste mi říci vlastními slovy, co jsem vám právě řekl“ místo „Rozuměl jste mi?“
•         Buďte konkrétní a používejte praktické příklady při vysvětlování.
  • Vyhněte se termínům vlevo, vpravo, vzadu, vpředu a použijte spíše slova spojené s věcmi, které je možné vidět (např. „U těch žlutých sedadel.").
•         Nedokončujte za něj věty.
•         Buďte trpělivý a tolerantní.
•     Netvařte se, že rozumíte, když nerozumíte.
Placení a vydávání cestovních dokladů
  • Pokud vidíte, že osoba s MP nemá připravené peníze na placení, zeptejte se, jestli potřebuje pomoct, např.: „Můžu vám pomoct s placením?“. Pokud souhlasí, dohodněte se na postupu, např. „Můžete mi ukázat, jaké mince máte v peněžence?".
  • Pokud je možnost zakoupit si předplacenou kartu, informujte o tom osobu s MP, resp. nabídněte jí o tom informace v tištěné podobě, ke kterým se bude moci vrátit i později.
Nastupování a vystupování
  • Buďte trpělivý, nastupování a vystupování trvá většině osob s MP déle. Nepoužívejte pokřiky ani zvukové signály, abyste jeho činnost urychlili, může to naopak jeho činnost zpomalit, protože ztratí koncentraci.
  • Pokud je osoba s MP také tělesně postižená, je třeba využít i techniky týkající se osob s tělesným postižením.
Usazení na místo
  • Pokud hledá osoba s MP své sedadlo podle čísla, je třeba ji navigovat podle konkrétních orientačních bodů, např. „Vidíte tu paní v modrém svetru? Vaše místo je vedle ní.“ V případě, že takovéto body nejsou, je třeba ji doprovodit na její místo osobně.
  • Pokud jsou některá místa v autobuse označená jako rezervovaná, upozorněte osobu s MP na tyto značky a vysvětlete, co znamenají, a řekněte jí, že si může sednout kamkoliv jinam, kde tyto značky nejsou.
Neočekávaná událost
  • Informace o změnách jízdního řádu a o neočekávané události řekněte osobě s MP jednoduchou řečí.
Pomoc během cesty
  • Pokud osoba s MP cestuje sama, zeptejte se jí, zdali bude potřebovat vaši pomoc a pokud ano, dohodněte se, v čem a kdy mu tuto pomoc poskytnete.
 
 
Osoby s tělesným postižením (osoby s TP)
 
Komunikace a poskytování informací
•          Komunikujte přímo s osobou s TP a ne prostřednictvím doprovázející osoby.
•          Předem se zeptejte, jestli potřebuje osoba s TP pomoc a pokud ano, tak jakou.
 
  • S člověkem na vozíku komunikujte tak, aby se nemusel otáčet.
Placení a vydávání cestovních dokladů
  • Osoby s poruchou jemné motoriky můžou požádat o pomoc při vyjmutí peněz z peněženky, anebo naopak při vložení drobných a jízdenky.
Nastupování a vystupování
•         Je důležité přistavit vozidlo co nejblíže k obrubníku nástupiště.
  • Je třeba zohlednit delší trvání nastupování a vystupování osoby s TP. Pokud vás o to osoba s TP požádá, je třeba jí pomoci se zavazadly dle jejích pokynů.
  • Na zdvižné plošině je třeba vždy zajistit vozík proti nechtěnému pohybu (brzdou vozíku).
•         Při použití nájezdové rampy dbejte, aby byl sklon rampy co nejmenší.
  • Je třeba otevřít dveře vozidla i v případě, že se otevírají samoobslužným tlačítkem.
Usazení na místo
  • Pokud je dopravní prostředek přizpůsobený pro přepravu osob na vozíku, je třeba dbát na bezpečné ukotvení vozíku proti pohybu během jízdy a na zapnutí bezpečnostního pásu. Kde takovéto možnosti nejsou, je potřeba umístit vozík ve směru jízdy a v blízkosti místa, kde se může osoba na vozíku něčeho držet a zároveň, kde je za vozíkem jakákoliv konstrukce zabraňující převrácení dozadu.
  • Příruční zavazadlo osoby s TP je vhodné umístit v jejím zorném poli. Pomoc během cesty
  • Pokud osoba s TP cestuje bez doprovodu, je vhodné se dohodnout na způsobu oznámení nouzového stavu.
09.02.2014 12:31:58
Miloš Šmíd

Myslíte si, že tyto stránky mohou být užitečné?

Ano (4305 | 34%)
Ne (4210 | 33%)
Stránky průběžně tvoří Miloš Šmíd milosmid zavináč volny.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one