Kliknutím do obrázku se otevře v další kartě ZP Cestují - facebooková skupina
Kliknutím do obrázku se otevře v další kartě ZP Cestují - facebooková skupina

Zrakově postižení - cestují!

Železniční doprava

Pha-Masaryčka

Pha-Masaryčka

Plánek Praha - Masarykovo nádraží
Praha - Masarykovo nádraží - stručný popis
Je nejstarší pražské nádraží.
Je to koncové nádraží, neprůjezdné, tvoří ho kusé koleje.
V nádražní dvoraně jsou 4 nástupiště a 7 kolejí + 1 manipulační už zřejmě nepoužívaná kolej k vykládce zboží do bývalých skladů podél ulice Na Florenci.
Koleje jsou číslovány od prvního nástupiště, které je při pohledu směrem do dvorany, ve směru po kolejích ven z nádraží, zcela vpravo u stěny boční stěny budovy.
Nádraží se nachází mezi ulicemi Hybernská (boční vstup do nádraží) - Havlíčkova (čelní vstup do nádraží) a Na Florenci.
Tramvajové zastávky jsou před nádražím v Havlíčkově ulici.
Stanice metra Náměstí Republiky - východ z podchodu je přímo před nádražím, ze strany od ulice Na Florenci (dočasně uzavřen) a nebo z protějšího domu v Havlíčkově ulici, která se musí přejít (Pozor zastavují zde tramvaje na svých zastávkách).
Z Masarykova nádraží odjíždí především vlaky směr Praha-Libeň - Český Brod - Poříčany - Kolín, trať 011 (zpravidla první a druhé nástupiště),
osobní vlaky Praha-Vysočany - Čelákovice - Lysá nad Labem - Milovice nebo z Lysé nad Labem do Nymburka a Kolína, trať 231 (zpravidla druhé a třetí nástupiště),
dále příměstská doprava Praha-Vysočany - Čakovice, trať 070 (toho času provozovaná dopravcem Klub železniční dopravy)
dále osobní vlaky i vnitrostátní rychlíky Praha-Holešovice zast. - Kralupy nad Vltavou - Vraňany - Roudnice - Ústí nad Labem - Děčín, trať 090
a osobní, spěšné a rychlíky směr Praha-Bubny - Hostivice - Kladno - Lužná u Rakovníka - Rakovník, trať 120
Pokladny najdete v boční budově, zcela vzadu - vstoupíte čelně do dvorany, půjdete přímo, nejlépe podél pravé stěny (občerstvení, malý supermarktet) a dáte se průchozí chodbou doprava. Na tuto spojovací chodbu navazuje vlevo dlouhá chodba, do které zabočíte, podél stěny vlevo jsou různé prodejničky Rellay, občerstvení, napravo jsou okna a výchozí dveře do ulice Hybernská. Za nimi je i na pravé straně stěna, dojdete na širší chodbové prostranství. Pokladny jsou po levé straně - jen některé jsou otevřeny. Zpět se k vlaku se dostanete tak, že se vrátíte do směru, odkud jste touto chodbou přišli, projdete ji - v čele na konci chodby je ČD centrum, před kerým zabočíte vpravo a vrátíte se do dvorany. Koleje s nástupišti máte po pravé ruce. U prvního nástupiště jsou veřejná WC. V dvoraně je před nástupišti, nahoře nad hlavami odjezdová tabule.
Na protější straně dvorany, než té, odkud jsme teď přišli, je dvorana rozšířena a jsou tu různé obchody, hlavně s občerstvením. Nachází se tu také úschovna zavazadel.
Je tu i průchod chodbičkou ven z nádraží a to do ulice Na Florenci, tedy k přednádražnímu prostoru, kde najdete i vstup do podchodu - vestibulu metra a tedy i do metra, trasa B.
Pokud na toto nádraží přijedete vlakem, je nutné po vystoupení z vlaku jít ve směru příjezdu vlaku na konec kusé koleje do dvorany a buď přímo projít dvoranou do ulice Havlíčkově k tramaji a nebo zabočit vpravo do úzké právě popsané uličky do ulice Na Florenci (obtížnější orientace). K metru však můžete dojít jednodušeji i tak, že nejdříve vyjdete do ulice Havlíčkovy, dáte se doprava, míjíte označník tramvají a za ním přímo a mírně doprava za budovu.
Popis železniční stanice Praha-Masarykovo nádraží

Masarykovo nádraží - Praha 1, Nové město (Praha, okres Hl.m. Praha)

 
 
 
Zdroj základních informací: www.e-cesko.cz/pamatky
 
 
Empírová budova nejstaršího nádraží v Praze pochází z roku 1845. Byla vybudována ve slohu vrcholného klasicismu pro Olomoucko-pražskou a Pražsko-drážďanskou dráhu. První vlak přijel do nádraží 20. srpna 1845.

V letech 1893 - 1894 bylo nádraží rozšířeno a v letech 1938 - 1945 se uskutečnila podle projektu A. Parkmanna náročná přestavba. Významné zásahy se rovněž odehrály v souvislosti s výstavbou metra. V 90. letech 20. století pak byla provedena rekonstrukce exteriéru, přičemž se projevila snaha přiblížit se maximálně původnímu vzhledu.

Odjezdová budova je třípatrová, má dvě věže v Hybernské ulici. Příjezdová hala v Havlíčkově ulici má skleněný strop a průčelí. Obě budovy jsou spojeny sloupovou chodbou. Dominantní prvek fasády odjezdové haly tvoří dva risality s věžními hodinami, pásová bosáž v přízemí a půlkruhová okna. V interiéru odjezdové haly se uplatňují sdružené sloupy a pilíře, restauraci dominují arkády. Pozornost si zaslouží tzv. císařský salónek.
 
Praha-Masaryčka

Praha-Masaryčka

průčelí nádraží
Masaryčka

Masaryčka

Praha - Mysarykovo nádraží
Praha-Masaryčka

Praha-Masaryčka

dvorana nádraží
Praha hlavní nádraží

Popis budovy:

Budova je z hlediska běžného cestujícího čtyřpodlažní – další patra v historické budově neslouží přímo k odbavování cestujících.
Suterén:    (bývalá úschovna zavazadel a podávání zavazadel k přepravě vlakem)
dnes pokladny – vnitrostátní i mezinárodní pokladny formou velkoprostorové haly s přístupem k přepážkám ze společné fronty. (poměrně problémové pro zrakově postižené – i slabozraké – uhlídat na vzdálenost volnou pokladnu). Jsou tu však i samostatné pokladny - úplně vpravo. Na druhé straně jsou pokladny soukromého přepravce RegioJet.
 
Vpravo od východu od hlavních pokladen je plánek stanice (špatně osvětlený, fotka není kvalitní).
 
Do horní části nové odbavovací haly hlavního nádraží se můžeme dostat třemi vstupy, opatřenými jak eskalátory, tak po rekonstrukci zprovozněnými pohyblivými chodníky.
Mezi jednotlivými úrovněmi můžete jet také výtahy - najdete je vedle hlavního schodiště uprostřed (pohyblivých chodníků v přízemí). Nástupním místem je přízemí, můžete sjet dolů k pokladnám (o půl patra), nahoru do odbavovací haly a nebo vyjet až na uliční úroveň, tedy k parkovišti na magistrále - výtahy jsou však na druhé straně, než je budova nádraží - mezi nádražím a výtahy je rušná magistrála, vnitřní dopravní okruh pro automobilovou dopravu. K výtahům přijíždí autobusy z letiště Václava Havla Praha.
 

Přízemí a druhé podlaží:

V červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody (Schlecker+lékárna, Vodafone, Leonidas, Pont, Gratulant, Fokus optik, ...), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay a Relay Services), prodejny potravin (včetně potravin určených pro kombinovanou bezlepkovou, bezmléčnou a bezvaječnou dietu), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum. Chybí čekárna!
V přízemí je např. knihkupectví Luxor. Z přízemí je výstup do parku před nádraží.
Třetí podlaží:      historická budova, např. Fantova kavárna, vchod z parkoviště na magistrále, odjezdy busů na Letiště Václava Havla Praha, nástupiště.

 
Nástupiště: pět původních pod historickým klenutím, celkem 7, u prvního nástupiště ještě kusé koleje vlevo 1B a vpravo od budovy 1A, někdy se rozlišuje přistavení vlaků na severní a jižní část nástupiště.
Z kusé koleje 1B odjíždějí vlaky společnosti LeoExpress, z nástupiště 1A většinou osobní vlaky směr Praha-Smíchov - Beroun (ale také přímo z 1. nástupiště před budovou)

Na nástupištích jsou umístěny informační automaty s hlasovým výstupem (nutno aktivovat tlačítky), sedátka, telefonní automaty;
 
Přístup na nástupiště: třemi tunely z prvního podlaží nádraží – podchody, na nástupiště výtahy, případně eskalátory;
vlevo směrem na nástupiště – severní, střední a vpravo jižní tunel
 
WC: u vchodů do severního i jižního podchodu k nástupištím, cena 10 Kč formou turniketů, možnost rozměnění u přepážky obsluhy,

Na hlavním nádraží stále probíhá rekonstrukce. Momentálně jsou postupně uzavřeny některá nástupiště, nad kterými se rekonstruuje skleněné zastřešení, konkrétně sobota 1. dubna zamezen vstup na 3. nástupiště z jižního tunelu - nejspíš i z dalších)
 

Přístup do budovy

Vstup do ní je především z Vrchlického sadů, ale i z magistrály a nejvíce cestujících využívá příjezd na nádraží metrem trasy C. Vstup směrem z  Vrchlického sadů využívají cestující, kteří například přecházejí z Masarykova nádraží nebo přicházejí ze stanice tramvají Hlavní nádraží
čísla tramvají a směry:
5:      Olšanské hřbitovy - Výstaviště
9:      Sídliště Řepy - Spojovací
26:    Divoká Šárka – Nádraží Hostivař
noční linky
55:    Vozovna Kobylisy – Ústřední dílny DP
58:    ;Spojovací – Sídliště Řepy
 

Popis trasy od tramvaje:

Zastávky tramvají v obou směrech jsou v ulici Bolzanova – při pohledu na nádraží od Vrchlického sadů vlevo – neboli při východu z nádraží vpravo – parkovou širokou asfaltovou cestou až na zastávku tramvají.
 
Tímto směrem se také vydáte, pokud budete potřebovat přejít z hlavního nádraží na Masarykovo nádraží. Přejdete Bolzanovu ulici a přejdete ještě Opletalovu ulici, kterou se vydáte doprava až na křižovatku s Hybernskou ulicí, do které po přejití zabočíte (vlevo) a stojíte před Masarykovým nádražím.
 
Hlavní nádraží prochází od roku 2006 (do roku 2012) celkovou rekonstrukcí a revitalizací Vrchlického sadů.
 
Na hlavním nádraží je možné využít průvodcovskou službu pro nevidomé.
 
Po výstupu do přízemí hlavního nádraží je možné opět spustit majáček, který nás dovede k pokladnám. Ozvučené majáčky jsou umístěny i nad vchody do metra po pevném schodišti.
 

Přízemní část budovy se vstupem do metra:

je právě ta část budovy, která je na úrovni Vrchlického sadů.
Přízemí je poměrně velmi rozsáhlé -  interiér s minimálním počtem širokých sloupů.
 
Stanice metra Hlavní nádraží má dvě oddělená nástupiště, každé pro jiný směr: z Hájů, Kačerova a Muzea přes Hlavní nádraží na Florenc, Nádraží Holešovice do Kobylis a s konečnou na Letňanech. Druhé nástupiště, blíže k vchodu z Vrchlického sadů je v opačném směru. tedy z Letňan, Holešovic, Florence na Muzeum, Kačerov a na sídliště Háje.
 
Z metra do přízemní haly vedou především eskalátory na začátku a konci nástupišť. Tyto eskalátory jsou opatřeny zvukovými naváděcími majáčky. Kromě toho je tolerováno i vycházení po pevných vstupních schodištích. Kromě eskalátorů se zejména tělesně postižení přepravit do přízemí budovy nádraží párem výtahů – na každém nástupišti je jeden, na nástupišti od Muzea to je zcela vpředu, ve směru od Florence to je naopak vzadu.
Brno - hlavní nádraží
Shrnující popis Brno hlavní nádraží:
6 nástupišť - perony
první nástupiště u budovy
druhé, třetí a čtvrté dostupné z podchodu
páté a šesté nástupiště - kusé koleje vpravo od budovy, dojde se na ně po prvním nástupišti vpravo od budovy.
Vlevo při pohledu od budovy odjíždí vlaky ve směru
Blansko - Česká Třebová - Praha (trať 260)
a Tišnov - Havlíčkův Brod Praha (trať 230)
Paradoxně vlaky vyjíždí na východ, protože obě tratě objíždí celé Brno - společně obě tratě až do Králova Pole.
Doprava jedou vlaky
Křenovice horní nádraží - Vyškov - Přerov (trať 300)
Slavkov - Kyjov - Veselí nad Moravou - případně až Bylnice (trať 340)
Břeclav - Bratislava - Vídeň (trať 250)
Střelice - Zastávka u Brna - Jihlava (trať 240)
Střelice - Moravské Bránice - Ivančice - Oslavany nebo Moravské Bránice - Moravský Krumlov - Miroslav - Hrušovany nad Jevišovkou (trať 244)

Dálkové vlaky třídy IC, EC do Prahy nebo Vídně nejčastěji odjíždí od prvního nástupiště, tedy od budovy.
Osobní vlaky na různé směry (Břeclav, Jihlava) naopak z kusých kolejí z pátého a šestého nástupiště.

Pokud je výluka, funguje náhradní autobusová doprava, zastávka Křenová u viaduktu, po výstupu z budovy hlavním vchodem (schody) vpravo.
Budova je propojena s podchodem.
Autobusové nádraží Zvonařka je vzdálena 750 metrů a jdete k ní podchodem a pak po terase - chodníku nad ulicemi.
K starému autobusovému nádraží u Hotelu Grand (RegioJet a další) se dostanete od nádraží nejlépe podchodem s výstupem právě tam - bezbariérový, odhad 200 metrů.
Před nádražím jsou také zastávky tramvají - dostanete se na ně buď přes přechod a nebo výstupy z podchodu.
Podchod je v posledních letech poměrně dost orientačně nepřehledným díky zvl. vietnamským trhovcům.
Brno hl. n.

Brno hl. n.

Plánek ze serveru ČD

Popis železniční stanice Praha Holešovice


Na tuto železniční stanici můžete přijet metrem trasy C - stejnojmenná stanice Nádraží Holešovice a nebo tramvajemi buď od Výstaviště (do ulice Plynární nebo Partyzánská podle toho, kam tramvaj dál pokračuje) nebo z Kobylis (ulice Partyzánská) nebo z Holešovic (Plynární ulice, předcházející zastávka Ortenovo nám.).
Nejjednodušší přístup k nádraží je z metra - stanice má dva východy, k nádraží vede výstup vptředu ve směru jízdy směr Kobylisy - Ládví - Letňany. Jsou zde pevné schody a nebo výtah. Projdete vstupním vestibulem s dozorčím a vyjdete z dveří metra do průchozí chodby, kterou přetnete - doprava a hned doleva a jste u dveří do vestibulu nádraží Praha-Holešovice. 
Vestibul není složitý, jde o obdélník, který ústí do podchodu k násupištím. Po pravé straně jsou WC, úschovna zavazadel a osobní pokladny. Vlevo jsou občerstvení, okna a čekárna - místa k sezení a další obchod. 
Vpředu se vestibul zúží a pokračuje do podchodu, v kterém je napravo automatická úschovna zavazadel.
Vlaková železniční stanice Praha-Holešovice má tři nástupiště. První se většinou využívá k odbavení osobních vlaků na spojovací trat Roztoky - Prahja-Holešovice - Praha-Libeň - Praha-Hostivař, druhé nástupiště je využíváno pro vlaky, většinou rychlíky a mezinárodní expresy přijíždějící od Kralup a Ústí nad Labem ve směru na Prahu hlavní nádraží. Třetí nástupiště je využíváno k odbavení vlaků směrem na Kralupy - Ústí nad Labem - Děčín nebo Cheb.
Vpravo při příchodu k vlakům jsou z podchodu pevné schody, vlevo je bezbariérový přístup po šikmém stoupajícím chodníku, na jedné straně opatřený malými schůdky.

Při příjezdu na toto nádraží sestoupíte do podchodu, kterým se dáte za lidmi do vestibulu stanice, kterou projdete a chcete-li jít do metra, vyjdete ze dveří vestibulu, přetnete průchozí chodbu mírně v pravo a najdete dveře do metra. Využít můžete pevné schody nebo výtah. Po sestoupení na nástupiště metra - vpravo je směr na Vltavskou - Florenc - Hlavní nádraží - Muzeum - I. P. Pavlova a dále na Kačerov a Háje, vlevo odjíždí soupravy metra do Kobylis - na Ládví - na Prosek a do Letňan.

Pokud potřebujete jít k tramvajím nebo autobusům MHD:
K tramvajím do ulice Partyzánů, neboli ke směru do Kobylis a nebo na Výstaviště (linka 17) se dáte od dveří nádraží vpravo, neodbočíte k metru, až vyjdete ven a parkovou cestou k tramvajím.
K tramvaji 12 nebo 24 nebo na autobusový terminál u druhého výstupu z metra do ulice Plynární také protnete průchozí chodbu téměř přímo a vyjdete ven, svažitou cestou do podchodu a popdchodem na konec a vlevo vedou schody nahoru na autobusový terminál. K tramvajím je třeba jít vpravo k ulici a přejít ji - tramvaje odjíždí od staničních ostrůvků: vpravo tramvaje směr Výstaviště, vlevo směr Holešovice - Palmovka. K této cestě je možné také využít metro místo podchodu.
Vedle vlakového nádraží je také autobusové nádraží: vyjdete z nádraží do průchozí chodby a dáte se vlevo až vyjdete ven na autobusové nádraží.
Pozor, příměstské linky např. do Mělnmíka však odjíždějí z terminálu MHD u ulice Plynární.
Praha - Holešovice
Pha-Holešovice

Pha-Holešovice

žst Praha - Holešovice

Úpravy na Hlavním nádraží v Brně (prosinec 2016)

V průběhu prázdnin proběhla rekonstrukce druhého a třetího nástupiště na vlakovém nádraží v Brně. Šlo především o opravu střechy a povrchu nástupiště. Při této příležitosti zde byly aplikovány i reliéfní úpravy, odpovídající současným požadavkům na přístupnost handicapovaných, tedy i nevidomých  osob. Proto zde najdete vedle již dříve nainstalovaných hlasových majáčků a informačních odjezdových panelů i reliéfní varovné pásy s funkcí vodicí linie podél obou hran nástupiš. Díky nim se můžete po nástupišti pohybovat bez rizika, že se přiblížíte příliš blízko ke kolejím.
Dobré a užitečné jsou také pásy z drsnější, nikoliv však speciální "slepecké," dlažby, které jsou vedeny přes celou šířku schodiš do podchodů, nacházejí se přibližně půl metru před hranou horních schodů.
Co by vás však mohlo zmást, jsou signální pásy, které jsou nainstalovány napříč celými nástupišti. Jsou celkem 3 a podle slov projektanta mají nevidomým cestujícím signalizovat přístup k lavičkám. Pro některé z nás však můžou být spíš zavádějící než účelné. Proto jejich případnému využití v těchto místech věnujte zvýšenou pozornost.
(z časopisu Chaloupka 3/2016 - informaci poskytl Jan Příborskýá prostředdnictvím konference railbraill)

Na stránkách brněnského TyfloCentra najdete mnoho užitečných informací o bariérách, ale i popisů různých tras.
Nerad porušuji autorská práva, ale protože se mi stalo, že zmizely stránky s popisem žel. st. a další pěkné popisy ze stránek TyfloCentra Olomouc, dovolím si text, týkající se hlavního nádraží v Brně okopírovat, ovšem s tím, že nejaktuálnější verzi textu najdete samozřejmě u zdroje.
 

Budova hlavního nádraží v Brně má z čelního pohledu vlevo historický vchod, který tvoří troje dubové dveře, k nimž vedou tři schody nahoru. Dveře bývají otevřeny různě a schody nebývají v zimě udržovány. Proto většina cestujících používá pro přístup do stanice dveře východu, které jsou asi 20 metrů vpravo, přímo proti výstupu z městského podchodu. Ty jsou prosklené, samootevírací, bez schodů a jsou osazeny hlasovým majáčkem. Za nimi je odchozí hala, která je hned za dveřmi směrem vlevo propojena šíjí s halou odbavovací.

Při vstupu těmito dveřmi je podél pravé stěny odchozí haly prodejna občerstvení Market Pont, turecký kebap a trafika Relay. Za ní vpravo jsou schody dolů do odchozího podchodu. V něm můžete jít doleva k nástupištím 2, 3 a 4, nebo doprava do městského podchodu. Naproti schodům je mluvicí odjezdová tabule. 15 metrů proti vstupním dveřím je průchod na první nástupiště, podél levé stěny pak je hned na rohu bankomat České spořitelny, za ním stánek Mr. Baker, skříňky samoobslužné úschovny (na mince 5, 10 a 20 Kč) a za nimi ještě kancelář "Kurýr" - výdej a příjem zásilek, slouží i jako ztráty a nálezy. Po průchodu na první nástupiště je vpravo automat na kávu a za ním stánek s občerstvením Fornety. Mezi nimi je na stěně druhá mluvicí odjezdová tabule.

Hned za dveřmi do budovy vlevo je 20 metrů dlouhá šíje vedoucí do odbavovací haly. V ní je hned za vchodem po levé straně občerstvení Snack, směnárna, dva telefonní automaty, automat na nápoje, za kterým je prodejna pečiva (Karlova pekárna). Podél pravé stěny šíje je již zmíněný bankomat, další mluvicí odjezdová tabule a kancelář základního odbavení.

 

Vstupujeme do hlavní odbavovací haly. Podél levé stěny je stánek Cafe Joi a již zmiňované historické dveře. Naproti nim (tedy po naší pravici) je uprostřed haly široké schodiště do podchodu k nástupištím 2, 3 a 4. Toto schodiště je ze tří stran ohraničeno asi 60 centimetrů vysokou zídkou, podél které se nacházejí lavičky. Za schodištěm, tedy v ose hlavního vchodu, je průchod na první nástupiště. Vpravo od tohoto vchodu je prodejní pult pečiva Mr. Baker a vlevo Pizza Stazione. Vpravo i vlevo od schodiště jsou pokladny. Přístup k nim je řešen tzv. systémem trychtýře. Ten tvoří kovové sloupky a plastové pásky, které navádějí cestující k pokladnám. Celý systém je variabilní a mění se podle aktuální frekvence cestujících. Proto je pro ZP osoby pro zakoupení jízdenky, či získání informací vhodnější využít přepážku přednostního odbavení v ČD centru.

Přejdeme-li podél historických dveří celou šířku odbavovací haly, dostaneme se do levého křídla budovy. Zde je hned na rohu vlevo plánek stanice s barevným vyznačením přepážek. Dále za ním následují bankomat GE-Money Bank, trafika Relay, kde si můžeme zakoupit také něco sladkého i slaného k jídlu i něco k pití, dále je stánek s nápoji (Limotéka), prodejna domácích sýrů, 3 zavřené pokladny, automat na teplé nápoje a okna do ulice. V čele tohoto křídla je vchod do restaurace. Zde se otočíme a vracíme se podél protější stěny, kterou máme opět po levé ruce, zpět. Hned první dveře jsou do čekárny a následující, osazené hlasovým majáčkem, jsou do ČD centra. Dále jsou podél stěny další mluvicí odjezdová tabule, jízdní řády, samoobslužné vyhledání spojení s dotykovými monitory, dveře do služebních prostor, zdravá výživa Biopoint a bankomat Komerční banky.

V ČD centru jsou podél pravé stěny přepážky komplexního odbavení. Přístup k nim je řešen také variabilním systémem trychtýře. Ten je nutno obejít a jít podél levé stěny místnosti až na její konec. Tam se otočíme vpravo a stále podél stěny po levé ruce přijdeme k poslední přepážce, jíž je žlutě označená přepážka přednostního odbavení. Před okénkem přepážky je malý, dobře hmatný kobereček, který slouží také jako tzv. "diskrétní zóna".

Sejdeme-li v odbavovací hale schodištěm do podchodu, je hned pod schody vlevo chodba k toaletám, vpravo chodbička končící schody dolů do městského podchodu a v ose schodiště je přístup k nástupištím. Chodba k toaletám je přerušena turniketem. Asi 5 metrů před ním vlevo je bezbariérové WC vybavené eurozámkem. Pokud nevlastníte euroklíč, pak vhoďte minci v hodnotě 5 Kč do pokladničky umístěné na pravé stěně před turniketem pro jeho uvolnění. Dveře na běžné toalety pak jsou asi 5 metrů vpravo za ním.

Pokračujeme-li podchodem v ose schodiště, máme po levé ruce trafiku, za ní je ČD centrum pro noční odbavení (od 23:00 do 5:00 hodin). Dále je na stěně další mluvicí odjezdová tabule, za ní jsou skříňky samoobslužné úschovny zavazadel a následují 3 výtahy na nástupiště 2, 3 a 4. Naproti nim je vždy také schodiště na odpovídající nástupiště. Na každém nástupišti je také mluvicí odjezdová tabule. Jsou vzdálené asi 20 metrů od horní hrany těchto schodišť. Výtah na první nástupiště je umístěn na začátku pravé stěny chodby, mezi prodejnou Kudrna a schodištěm na toto nástupiště.

Dáme-li se pod přístupovým schodištěm doprava, máme po levé ruce prodejnu "Kudrna" a dále můžeme sestoupit po několika schodech do městského podchodu. Tím pak můžeme jít doleva přes Galerii Vaňkovka k autobusovému nádraží Zvonařka, nebo vpravo k nástupištím tramvají a na ulici Josefskou.

Nejlepší přístup na první nástupiště je bezbariérovou chodbičkou z odbavovací nebo odchozí haly. Na nástupišti je asi v polovině mezi oběma dveřmi výtah do přístupového podchodu. Je umístěn asi 2 metry před horní hranou schodiště do tohoto podchodu a je opatřen hlasovým majáčkem. K pátému a šestému nástupišti se dostaneme přes nástupiště první, které je nutno projít celé v jeho ose směrem vpravo až na jeho konec. Tam zabočíme vpravo, přejdeme dvoje poštovní koleje a jsme na místě. Pro lepší orientaci můžeme i zde využít majáček, který je umístěn v ose přechodu přes tyto koleje. Obě nástupiště jsou pak za kolejemi směrem vlevo. Končí, respektive začínají kusými kolejemi, před nimiž jsou kolmo situovány další dvě mluvicí odjezdové tabule.

V celém prostoru hlavního nádraží můžeme využít hlasové majáčky, kterých je zde nainstalováno celkem 17. Jsou umístěny zvenčí u východu z nádraží, nad ČD centrem, u výtahu na prvním nástupišti, v ose místa pro přejití poštovních kolejí u pátého nástupiště a na všech nástupištích, kde nám usnadní nalezení schodišť do podchodů. Mimo to je zde nově umístěno i 9 mluvicích odjezdových tabulí, jejichž rozmístění je zakomponováno výše v textu. Pro aktivaci orientačních majáčků jsou určeny povely 1 a 2, pro obsluhu odjezdových tabulí pak povely 5 a 6 na vysílačích VPN.

 

Aktualizováno ke dni 18.2. 2016

Praha hl. n.

Praha hl. n.

takzavný Wilsoňák
Plánek stanice

Plánek stanice

Ofocený nekvalitně nasvětlený plánek stanice ze stuterénu u pokladen
PlánekPrahaHl.n

PlánekPrahaHl.n

Trochu starší, ale použitelný plánek z ČD pro Vás
Plánek 2

Plánek 2

Starší druhý plánek Praha hl. n.

Tratě z Prahy hl. n.,

010   Kolín – Přelouč – Pardubice – Choceň – Ústí nad Orlicí - Česká Třebová
011   Poříčany – Kolín (osobní vlaky jezdí převážně z Prahy Masarykova nádraží) a pokračování v tomto směru po trati 010
020   Praha – Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové . Týniště nad Orlicí – Borohrádek - Choceň
070   Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Turnov a některé vlaky pokračují do Železného Brodu a do Tanvaldu
090   Ústí nad Labem – Děčín hl. n. – odtud převážně jen EC mezinárodní rychlíky pokračující do Spolkové republiky Německo
091   je trať do Kralup nad Vltavou, pokračováním je předchozí trať 090, osobní vlaky převážně vyjíždějí z Prahy – Masarykova nádraží a pokračují právě po trati 090 na Děčín
120   Hostivice (odtud však po trati 122) – Kladno – Lužná u Rakovníka – Krupá – Žatec – Chomutov, případně pokračování do Karlových Varů
122   pražským semeringem do Hostivic na trať 120, která pokračuje do  Krupé u Rakovníka, až sem však jezdí osobní vlaky z Prahy-Smíchova;
170   Praha Smíchov – Beroun – Zdice (případně s odbočkou na Příbram a Březnici a dále přes Písek – Protivín a Čičenice do Volar) nebo dále ze Zdic stále po trati 170 do Rokycan – Chrástu u Plzně – Plzně hl. n. – Pňovan – Svojšína – Plané u Mariánských Lázní – Mariánských Lázní a Chebu
171   osobní vlaky po trati Praha Smíchov – Černošice – Řevnice – Zadní Třebáň – Beroun, některé osobní vlaky po této trati vyjíždějí až z Prahy Smíchova
210   osobní vlaky po Praha Vršovice – Praha Krč – Praha Modřany – Vrané nad Vltavou s odbočkou do Dobříše nebo dále přes Kamenný Přívoz do Čerčan, tzv. Posázavský pacifik
220   Praha Vršovice – Benešov u Prahy – Olbramovice – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice
221   osobní vlaky po trati Praha Vršovice – Praha Hostivař – Říčany – Čerčany – Benešov u Prahy
230   Praha Libeň – Kolín – Čáslav – Kutná Hora – Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod s pokračováním po trati 250 do Brna a Břeclavi
231   většinou osobní vlaky jezdí po této trati z Prahy Masarykova nádraží - Praha Vysočany – Čelákovice – Lysá nad Labem – Nymburk hl. n. – Velký Osek
250   Kolín – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Tišnov – Brno hl. n. - Břeclav
260   Praha Libeň – Kolín – Česká Třebová – Svitavy – Brno hlavní nádraží
270   Kolín – Pardubice – Česká Třebová – Zábřeh na Moravě – Olomouc hl. n. – Přerov nebo přímo Hranice na Moravě – Suchdol nad Odrou – Studénka – Ostrava Svinov – Ostrava hl. n. – Bohumín nebo z Ostravy hl. n. do Petrovic a do Polska, z Přerova některé vlaky jezdí do Břeclavi nebo do Zlína či Veselí na Moravě, nebo většinou IC Přerov míjí po spojce a zastavují až v Hranicích na Moravě;

Hlavní nádraží v Praze – Wilsonovo nádraží

Zdroj obecných informací www.e-cesko.cz/pamatky

Jedná se o největší pražské nádraží. Hlavní vstup je z Vrchlických sadů. Původní stavba z roku 1910 podle návrhu J. Fanty byla v roce 1977 propojena s moderní odbavovací halou. Na fasádě najdeme alegorické plastiky, na hodinové věži plastiky geniů. Bohatě vyzdobený plastikami je i interiér. Hala nad kolejištěm je tvořena ocelovou prosklenou konstrukcí. Změny v interiéru byly provedeny při stavbě magistrály a metra. Modernější odbavovací a nástupní hala je přímo napojena na stanici metra trasy C. Na střeše je parkoviště. Návštěvníky může zaujmout malířská a štuková výzdoba odjezdové haly, restaurace s klenbou a dřevěným obložením stěn, dále pak reprezentační sál a prezidentský salónek. Ukázkou secese je Fantova kavárna s vysokým kopulovitým stropem, malbami a sochami. Je z ní vidět do nádražní haly, odkrytým kruhovitým průzorovým stropem, malbami a sochami. Je z ní vidět do nádražní haly.

Nádraží nese jméno významného amerického prezidenta Woodrowa Wilsona (prezidentem v letech 1913-1921). Samozřejmě, že se takto nádraží nejmenovalo za socialismu, ale před ním a po něm.

Více o stanici na MetroWebu: http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_c/HN/HN.htm
 
Více
http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha_hlavn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD
 
Kategorie: Pražské památky |
Železniční stanice v Praze |
Nové Město (Praha 1) |
Vinohrady (Praha 2) |
Žižkov |
Secesní stavby v Česku |
Kulturní památky v Praze

Praha - Masarykovo nádraží
Plzeň hl. n.
Kontaky na ČD Centra
Na stránkách SŽDC se objevila nová aplikace - Informační tabule. Jde o možnost prohlížení - čtení odjezdových a příjezdových tabulí na řadě nádraží - zatím ne všech.
Seznam železničních stanic z GVD 2011-2012.doc  624.34kB
Seznam železničních stanic a zastávek s uvedením čísel tratí a kategorií stanic a zastávek z jíézdního řádu 2011-2012
O tom, jaká usnadnění přístupu najdete ve stanici ČD Zdice.
Na základě podnětu Metodického centra odstraňování bariér SONS ČR, byla
do Nových smluvních přepravních podmínek Českých drah, které vstoupí v
platnost 12.12.2010, zahrnuta novinka - pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P
bude možnost zakoupit jízdenku ve vlaku z obsazené stanice bez
manipulační přirážky.
Byla vyslyšena argumentace špatné orientace na nádraží a obtížné
manipulaces penězi touto skupinou osob.
Bude tak příhodné hradit jízdenku přímo ve vlaku např. "předplacenou" In
- kartou.
Nové SPPO ČD naleznete na odkazu:
http://www.cd.cz/assets/infoservis/cim-se-ridime/sppo.pdf
Jinak i další dokumenty ČD lze nalézt na:
http://www.cd.cz/infoservis/cim-se-ridime/-3939/
seznam_prejezdu_k_09-2010.xls  207.36kB
Seznam ozvučených železničních přejezdů.
V pondělí 19. ledna byla v Reportérech ČT odvysílána reportáž o problech handicapovaných na české železnici. Nají ji můžete na serveru České televize

Vlakem bez bariér - Černý Filip
Lidé se zdravotním postižením jsou překvapivě nejrychleji rostoucí skupinou zákazníků Českých drah. Vloni se počet vozíčkářů, kteří cestovali železnicí zvýšil o 100%. Dráha se chlubí, že odstraňuje bariéry. Ale my vám ukážeme, jak bezbariérovost v podání čekých drah vypadá. Pro tuto státní firmu, která ročně dostává osm a půl miliardy z veřejných peněz, je totiž problém koupit pomůcku za pouhých 85 tisíc korun. Bezbariérový vlak vyzkoušel i reportér Filip Černý.
Reportáž je zařazena až jako poslední
.

Tabulka ikon informujících o rozsahu služeb ve stanicích ČD.doc  71.17kB
Tabulka ikon používaných v jízdním řádě a na nádražích, které určují rozsah poskytovaných služeb pro oblast přepravy cestujících a cestovních zavazadel
Akustická signalizace pro nevidomé na železničních přejezdech

Myslíte si, že tyto stránky mohou být užitečné?

Ano (4306 | 34%)
Ne (4210 | 33%)
Stránky průběžně tvoří Miloš Šmíd milosmid zavináč volny.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one